Na počátku této snahy o obnovu a renesanci
oboru v nových společenských podmínkách byl vznik řady samostatných podnikatelských
subjektů, jejichž počet rostl téměř závratnou rychlostí:
U Puncovního úřadu se během několika roků přihlásilo okolo čtyř tisíc firem,
které podnikají v oboru zlatnictví, klenotnictví a obchodu s drahými kovy.
Vzhledem k tomu, jak vznikaly zákony krátce po roce 1989, zvláště pak Živnostenský
zákon, bylo během roku 1992 a počátkem roku 1993 zřejmé, že bude nezbytné vytvořit
jednotnou profesní organizaci, která počtem svých členů a vahou svých názorů
bude tvořit reprezentativní subjekt, který bude partnerem pro státní orgány,
Hospodářskou komoru ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR s cílem vytvářet pozitivní
podmínky pro rozvoj podnikatelské aktivity malých, středních i velkých výrobců
a obchodníků se šperky.
Z uvedených a mnoha dalších důvodů vzniká k
1.7. 1993 Svaz podnikatelů v klenotnictví v České
republice jako dobrovolná, nezisková a
nevládní organizace na bázi občasného a
profesního sdružení. Od svého počátku se
členy Svazu podnikatelů v klenotnictví v ČR staly střední
a větší firmy, které se podílely
rozhodující měrou na výrobě šperků v ČR.
Svaz se svými 81 členskými firmami v krátké
době stal členům Svazu průmyslu a dopravy ČR a v rámci
této organizace usiloval o prosazení požadavků na
průmyslovou výrobu šperků.
Bohužel v období let 1993-95 byly požadavky k
přihlédnutí na zvláštnosti tohoto druhu
podnikání při tvorbě zákonů
(živnostenského, daňového ) opomíjeny a stav
dospěl do stádia, kdy se rostoucí měrou na trhu
uplatňovaly (a bohužel ještě často i uplatňují) firmy,
jejichž přístup k etice podnikání je
diskutabilní a časté zprávy o zachycení
nepuncovaného resp. falešně puncovaného zlata
dále snižují důvěryhodnost veřejnosti ke
šperkařským výrobkům.
Vznik Asociace klenotníků a hodinářů ČR.
Počátkem roku 1996 vzniká další profesní sdružení Asociace klenotníků a hodinářů ČR, která se během jednoho a půl roku rozrostla na 201 členských firem.
Jestliže členská základna Svazu podnikatelů v klenotnictví
v ČR měla v průměru okolo 30 zaměstnanců na firmu, pak Asociace byla výrazně
organizací živnostenského charakteru s nynějšími 188 firmami rodinného charakteru,
tj. prodejnami šperků a klenotů, hodin a hodinek. Zbytek tvoří výrobci nebo
velkoobchodníci.
Asociace si kladla za cíl dosáhnout
vyšší úrovně spolupráce
výrobců a prodejců, zdokonalení živnostenského
zákona a lepší interní informovanost o
subjektech podnikajících na trhu šperků v ČR.
Lze konstatovat, že období roku 1996 a první poloviny 1997 bylo charakterizováno
určitou soutěživostí mezi oběma profesními sdruženími, nicméně z jejich programů
bylo zřejmé, že jsou si velmi blízké a že otázka sjednocení v jednotnou profesní
organizaci se brzy stane potřebou i nutností.
Program Sdružení klenotníků a hodinářů ČR
Sdružení klenotníků a hodinářů ČR (SKH ČR)
vzniklo 25.9.1997 sloučením Asociace klenotníků a hodinářů ČR a Svazu podnikatelů
v klenotnictví v ČR v zájmu vytvoření jednotné profesní organizace.
Dobrovolným sdružením obou profesních,
zájmových a nevládních organizací
vznikl nový subjekt, který svým vlivem a dosahem
významným způsobem ovlivní další
vývoj zlatnictví, klenotnictví,
stříbrnictví a dalších
příbuzných oborů u nás.
Členská základna Sdružení (v době založení okolo 270 členů) představuje nejméně
90% všech výrobních kapacit a okolo 80% obchodní sítě se šperky a klenoty v
ČR.
Rok 1997, na jehož počátku bylo u Puncovního úřadu v Praze registrová-no okolo
4 100 subjektů podnikajících v oboru, bude s vysokou pravděpodobnos-tí rokem
mnoha zkoušek a prubířským kamenem konkurenční schopnosti mnoha podniků uvnitř
Sdružení i mimo něj.
Vedení Sdružení si klade za cíl sjednotit
úsilí všech podnikatelů, kteří ve
své výrobní popř. obchodní strategii
uvažují minimálně ve střednědobém časovém
horizontu, a společně s nimi položit řádné
profesní základy podnikání v celém
oboru.
Sdružení zná současný stav jednotlivých firem i oboru jako celku a v předloženém
programu si klade za cíl řešit tyto okruhy problémů:
1) Napomáhat při tvorbě podnikatelské legislativy
2) Zvyšovat uměleckou úroveň výrobků, poskytovat lepší a komplexnější služby
spotřebitelské veřejnosti prostřednictvím svých členů
3) Napomáhat zavádění nových
technologií, zvyšovat produktivitu práce, a
tím i konkurenční schopnost českého
šperkařského průmyslu.
4) Odhalovat nekalou konkurenci a jiné neetické praktiky podnikání.
5) Organizovat interní výměnu informací.
6) Podílet se na vytváření image českého šperkařství.
7) Spolupracovat se zahraničními profesními sdruženími ve světě.
Sdružení klenotníků a hodinářů ČR si uvědomuje
svoji odpovědnost před
odbornou i spotřebitelskou veřejností a členové správní rady se dohodli na reali-zaci
následujícího programu:
I. Služby Sdružení svým členům:
1.1.
Sdružení bude organizovat ekonomické a právní poradenství jednotlivým firmám
v případech, kdy se bude jednat o koncepční a zásadní otázky roz-voje celého
oboru.
1.2.
Sdružení vytvoří interní databázi
nabídek/poptávek od členů Sdružení popř. od
dalších vnějších subjektů, a tak bude
poskytovat informace, které pro svoji specifičnost nelze
získat běžným komerčním způsobem.
1.3.
Sdružení bude pravidelně (nejméně 1x za měsíc) informovat prostřednict-vím vlastního
Bulltetinu o dění uvnitř Sdružení, jako i o dalších skutečnos-tech, které jsou
z podnikatelského hlediska významné.
II. Spolupráce při tvorbě legislativy:
2.1.
Sdružení bude prostřednictvím svého
členství ve Svazu průmyslu a dopra-vy ČR a v
Hospodářské komoře ČR uplatňovat oprávněné
připomínky a náměty členů Sdružení s cílem
dosáhnout jejich realizace do právního
systému ČR.
2.2.
Ve spolupráci s Puncovním úřadem Praha seznamovat
členy s předpisy Evropské unie resp. Konvence platnými
při označování a puncování vý-robků
z drahých kovů.
III. Zvyšování konkurenční schopnosti členů Sdružení na trhu:
3.1.
Organizace odborných kurzů a školení pro majitele,
ředitele a další perso-nál klenotnických
firem s cílem zvýšit odbornou úroveň
poskytovaných slu-žeb a zefektivnit činnost distribučních
kanálů.
3.2.
Organizace odborných sympozií zaměřených na
zvýšení technologické úrovně
zpracování zlata.
3.3.
Organizace sympozií týkajících se
moderního designu a módních trendů šperků v
Evropě.
3.4.
Hledat možnosti společného uplatnění ve vybraných světových teritoriích.
3.5.
Seznámit veřejnost s Logem Sdružení jako se
známkou garance vysoké úrovně poskytovaných
služeb a nabízených výrobků, účinně budovat
image českého šperkařství (public relations).
IV. Výstavní činnost členů, spolupráce s odborným tiskem:
4.1.
Sdružení uzavře střednědobé smlouvy s vybranými podniky výstavnictví v oboru
s cílem vytvářet ucelený přehled nabídky českých šperkařských firem.
4.2.
Sdružení bude (kromě šperkařských výstav) hledat možnosti dalšího uplatnění
a prezentace nových produktů (např. tezaurační zlato-výstava FIBEX) apod.
4.3.
Sdružení bude spolupracovat s redakcí časopisu
Klenotník Hodinář a jeho prostřednictvím
informovat členskou základnu. Generální
tajemník dále připraví celoroční
plán mediální činnosti Sdružení.
4.4.
Připravit zásady a zorganizovat soutěž Šperk roku.
V. Otázky přípravy nové generace klenotníků:
5.1.
Sdružení vyšle své zástupce do
odborných orgánů (např. při SpaD, HK ČR)
zabývajících se problematikou učňovského a
středního školství s cílem uplatnění
poznatků praxe při odborné přípravě, studiu a
potřebného strukturního složení hledaných
profesí v učňovských středis-cích a ISŠ s
výukou řemesel patřících do oboru.
5.2.
Sdružení vytvoří podmínky pro prezentaci výrobků a učňů při konání odborných
výstav a sympozií.
5.3.
Sdružení se bude vyjadřovat ke struktuře daňově uznatelných nákladů spojených
s provozem učňovských středisek v obecné rovině.
VI. Spolupráce s jinými profesními sdruženími:
6.1.
Sdružení bude spolupracovat s dalšími
profesními sdruženími, která se svojí
činností blíží, nebo navazují na obor
klenotnictví s cílem využít sy-nergického
efektu takové spolupráce (např. s Asociací
starožitníků, Ban-kovní asociací, s
bezpečnostními agenturami, gemologickými laboratořemi
aj.).
VII. Mezinárodní vztahy:
Sdružení klenotníků a hodinářů ČR přikládá velký význam prezentaci čes-kého šperkařství na mezinárodní úrovni, a to jak z hlediska množství turistů, kte-ří příjíždějí do ČR, tak i možností uplatnění českých výrobků v zahraničí.
7.1.
Seznámit se s obsahovou náplní činnosti zahraničních svazů, asociací (Rakousko,
Německo, USA, Polsko, Slovensko) a vhodné náměty imple-mentovat do vlastního
programu činnosti.
7.2.
Postupně vytvářet podmínky pro spolupráci se zahraničními subjekty např. při
organizaci výstav v ČR a v zahraničí.
7.3.
Využít možností nabízených MPO popř.
sítí Českých center k prezentaci českého
šperkařství v zahraničí s cílem vytvořit
možnosti pro vývoz.
7.4.
Sdružení se zapojí jako aktivní člen do vybraných mezinárodních organi-zací
např. CIBJO popř. dalších dle potřeby.
VIII. Společenský život Sdružení:
8.1.
Ve spolupráci členů Sdružení a dalších subjektů organizovat každoročně ples
klenotníků , projeví-li o něj členové zájem.
8.2.
Využívat možností členství v SpaD, nebo v HK ČR k setkáním např. na Pražském
hradě (menší výstavní akce), na Žofíně apod. popř. organizovat vlastní akce,
a to i v regionálním měřítku.
IX. Finanční zajištění:
Je zřejmé, že předložený plán činnosti bude vyžadovat finanční zajištění, jehož předpokládanými zdroji jsou:
9.1.
Členské příspěvky.
9.2.
Sponzorství.
9.3.
Dary.
9.4.
Služby Sdružení poskytované za úplatu.
9.5.
Výnosy z výstav, z organizování odborných akcí, prodej publikací apod.
Praha, 25.září 1997